Logopedie? Co to je?

Když jsem chodila na první stupeň ZŠ, tak na jedněch dveřích vedle družiny visel krkolomný název LOGOPEDIE. Nikdo z nás dětí tehdy nevěděl, co to znamená. I přečíst to bylo náročné. Čas se s časem sešel a po studiu speciální pedagogiky na VŠ jsem o tom, co to je logopedie měla mnohem jasnější představu.

Obecně každý ví, že logopedie je pro děti, které „špatně“ mluví, které neumí vyslovovat nějakou hlásku. Nejčastěji R a Ř.

Nejběžnější starost maminek a hlavně babiček je:

„Kdy už bude ten náš Jiřík říkat R?“

„Maruška od sousedů už říká Ř a ta naše holka pořád nic…“

 

V podvědomí společnosti je logopedie zapsána jako náprava výslovnosti hlásek.

Ale kam pak chodí děti, které třeba ještě ve třech letech téměř nemluví, neskládají slova do vět, děti, které koktají, drmolí, komolí slova, pletou rody podstatných jmen, nepoužívají předložky, nepoužívají zvratné – si, se, pletou pády podstatných jmen, neumí užívat časování sloves, neorientují se v čase a prostoru, nechápou množstevní pojmy, nevydrží se soustředit, mají problémy s psanou formou jazyka…

Logopedie zdaleka není jen „šišlání“,

má mnohem širší záběr.

Je to obor, který se zabývá problematikou narušené komunikační schopnosti dětí i dospělých, ať už jde o nesprávnou výslovnost jedné hlásky, těžkých řečových vad až po úplnou nemluvnost.

V souvislosti s výše uvedeným je jasné, že se s logopedickými vadami velmi úzce pojí poruchy učení a chování – dyslexie, dysgrafie, dysortografie a také dyskalkulie. V e-booku „Jak na strašáka jménem DIKTÁT“,  se zabývám příčinami, proč dětem nejdou diktáty a jak jednoduše rozvíjet schopnosti, které k psaní diktátů potřebujeme všichni, ať jsme dospělí nebo děti.

Je to komplexní obor, kterému se věnuji již skoro 30 let a přes 15 let pak ve své soukromé praxi. Ve své poradně zařazuji netradiční postupy a metody, kombinuji poznatky z jiných zdánlivě nesouvisejících oborů a neustále si vytvářím nové pomůcky a vymýšlím nejrůznější „fígle“, jak dětem s komunikačními problémy komplexně pomoct.

Jsem autorkou e-booku „5 jednoduchých fíglů, aby to puse lépe povídalo a nejen to…“, kde jsem sepsala několik nápadů a cvičení, které pomohou dětem v řečovém rozvoji a zároveň celkovém rozvoji osobnosti dítěte.

Poruchy chování souvisí s narušenou schopností koncentrace a kromě jiného jdou také ruku v ruce s nesnadným a nezáviděníhodným postavením dítěte v kolektivu.

Jen neustále snášet ten věčný neúspěch, často i posměch spolužáků, tu marnost, že i když se snaží, tak to stejně není na jedničku…, je nad psychické síly i odolného dospěláka. Tyto děti často vůbec neznají pocit úspěchu. Ustavičně jsou srovnávány s vrstevníky a velmi často v tom srovnání propadají.

Každého z nás – dospělé i děti motivuje úspěch, ať je to v jakékoli lidské činnosti nebo oboru. A naopak věčný neúspěch je silně demotivující.

Pojďme a zkusme společně pomoci dětem zažít úspěch!!!